Veronica Roth: Čtyřka - Divergentní povídky

Název: Čtyřka - Divergentní povídky
Orig. název: Four: A Divergent Story Collection
Díl: 0.1-0.4/3
Série: Divergence
Autorka: Veronica Rothová
Počet stran: 192
Kniha na Goodreads

Anotace:
Dva roky předtím, než Beatrice Priorová podstoupila Obřad volby, to samé učinil i Tobias. Po svém překvapivém rozhodnutí se ocitá mezi Neohroženými – zde konečně může zapomenout na svého tyranského otce, přestat být tím ustrašeným klukem schovávajícím se v koutě a žít šťastný život, nebo si to alespoň myslí. Už jako Čtyřka přichází na to, že ani nová frakce není bez problémů – nejen že pro získání postavení jsou Neohrožení ochotni jít přes mrtvoly, ale zároveň skrývají tajemství, které by mohlo rozvrátit celý systém frakcí.
O dva roky později Čtyřka cítí, že by měl něco udělat, ale stále netuší co. Teprve dívka, která jako první nováček skáče ze střechy do záchranné sítě, může vše změnit. S ní dokáže napravit celý svět. S ní by Čtyřka opět mohl být Tobiasem.

Autorka mi znovu připomněla, jak naprosto podmanivý styl psaní má. Čtyřka byla napsaná triumfálně! Do knihy jsem moc nadějí nevkládal, protože mi bylo jasné, že děj bude hodně předvídatelný. Ale i přes to mě kniha dokázala lecčím překvapit, lecčím zklamat. Čtyřka mi pomohla poskládat poslední díly skládačky týkající se Tobiase. Veronica Rothová vytvořila silný charakter, ve kterém vidím sílu, odvahu, vytrvalost a vše správné, co by měl hlavní hrdina mít. Za zmínku stojí i úžasná obálka, která se hodí jednak k Tobiasovi a jednak k ostatním obálkám celé série. Mým nejoblíbenější příběhem se právoplatně stal Syn. Prostředí Neohroženosti z pohledu Tobiase bylo dle mého akční a poutavé. Ostatní povídky, které po Synovi následovali, byly taky dobré. Měl jsem tu možnost poznat hlouběji Tobiase/Čtyřku, který je naprosto okouzlující. Jeho pocity jsou krásně vyjádřené, hrdinu to tak "oživuje". Moc si to chválím, rozhodně to předurčilo moje očekávání.

Jen tak mimochodem, strašně mě zmátlo, že v knize mají Tobias i Tris modré oči, na což jsem asi zapomněl a vsugeroval si filmovou verzi našich hrdinů. Teď už mi i moje představivost brání si je tak představit. Ale stejně i kdyby ve filmu modroocí byli - bylo by to divné. Mě hold hnědé oči k Odevzdanosti tak nějak sedí. To je zas z jiného soudku.

Nevím co, ale v příběhu jsem něco postrádal (proto jeden bod dolu - hodnocení). Neočekával jsem od novely zázrak, to ano, ale stejně. Grr, prostě nevím, jak to vyjádřit. Takový prázdný pocit, jako kdyby jsme se na příběh koukali zdálky. Strohý! To je to slovo. Místy to bylo strohé. Nemyslím to zle, jednoduše mi ve Čtyřce něco chybělo. Něco.

Třešinka na dortu byly tři povídky, které se týkaly doby, kdy do frakce přestoupila Tris. Rád jsem zavzpomínal na mou četbu Divergence. Uvědomil jsem si, že věci z jiného pohledu, se zdají opravdu jinak. Ani ve snu by mě nenapadlo to, co hlavní hrdina prožíval nebo spíš jak to prožíval.
Knihu bych doporučil těm, kteří by si chtěli doplnit svou sérii touto celkem podařenou novelou, protože myslím, že si zaslouží vaši šanci. Na druhou stranu od knihy neočekávejte takový odvaz jako u dalších dílů, je to novela. Pokud nemáte přečtenou Divergenci, ale přesto by jste si chtěli Čtyřku přečíst, tak vyčkejte a přečtěte si první díl. Hodně věcí (situací) se schoduje s prvním dílem a vzájemně se doplňují. Nevsázejte ani na to, že jste viděli film.

4/5

Veronica Roth: Divergence

Název: Divergence
Orig. název: Divergent
Díl v sérii: 1. | Divergence
Autorka: Veronica Roth
Počet stránek: 344
Nakladatelství: Cooboo
Žánry: dystopie, akční
Kniha na Goodreads

Anotace:
Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.

"Někdy není statečnost jenom o boji; je to umění čekat na blížící se smrt s klidem."

 Neustále si kladu otázku, jak mohla Veronica Roth v tak nízkém věku, napsat tak skvělou dystopii. O knize se může říkat, že je úžasná, skvělá a dech-beroucí, ale co ji tak činí? V první řadě námět a v neposlední styl psaní. Pokud sháníte opravdu dobrý kousek do vaší knihovničky, berte do rukou Divergenci.

Autorka píše svěže a čtivě. To je hlavní důvod, proč se mi zalíbil styl psaní. Nenajdete zde žádné robustní a přehnaně dramatické věty, které čtenáře většinou nebaví. Já sám osobně, jsem měl Divergenci přelouskanou za 2 odpoledne. Příběh je plynulý bez větších záseků, takže se nebojte, že si budete muset nad něčím lámat hlavu. Veronica dokázala navodit jakoukoliv atmosféru. V Divergenci nepřevažuje drama ani humor. Od každého trochu. Celkově vše působí sladěně.

Děj se jeví jako velmi akční. Nenudil jsem se, takže naštěstí nenastávaly situace, u kterých bych musel přeskakovat nebo úplně vynechávat. A zápletka? Autorka si s námi pohrává jako kočka s myší. Hlavní roli hraje celý frakční systém. Nedokázal jsem předpovídat, co se stane, což je plus samozřejmě. Takže čekejte výrazné revolucionářství.

Divergence je malý propracovaný svět. Autorka dokázala výborně popsat jakékoliv místo. Co se týče základen frakcí, domů či obyčejných budov nebo ulic. Celkově vše působí sladěně. Ne nějak robustně a kýčovitě. Jak se říká, v jednoduchosti je krása.

Moje nejoblíbenější místo je základna Mírumilovných. Nachází se za oplocením města. Rozsáhle farmy, pole a sruby. Velí zde přátelská atmosféra, bez násilí a podvodů. Dal bych nevím co, abych mohl vyměnit špinavé ulice za bydlo v Mírumilovnosti. Na druhou stranu místo, které jsem neměl rád, byla Odevzdanost. Nudné, lehké a šedé prostředí mi dokázalo navodit leda tak depresi. Odevzdanost nemám rád jako takovou.

"Ti, kdo touží po moci a dostanou ji, pak žijí v neustálém strachu, že o ni přijdou. Proto je třeba přenechat moc těm, kteří o ni nestojí."

 Tris neboli Beatrice se mi vryla pod kůži. S čistým svědomím mohu říct, že je moje nejoblíbenější knižní hrdinka.
 Nedokázal jsem se na ni nikdy hněvat, protože jsem k tomu neměl důvod nebo možná příležitost. Tris je impozantní děvče, které vás nevědomky očaruje svoji odvážností, laskavostí a obětavostí. Zalíbila se mi na ni její odhodlanost bránit ostatní. Skromné děvče, které má rádo Čtyřku, mám rád i já.

Čtyřka neboli Tobias je tvrdý chlapák. V knize se objevuje jeho minulost, která ztvrdila jeho nynější charakter. Mimochodem v Americe už byla vydaná kniha nesoucí název "Four" (Čtyřka), která se celá, jak už název říká, zabývá Tobiasovou minulostí i přítomností s Tris. Čtyřka bojuje s věcmi, které nám přijdou každodenní rutinou. Nevím, nějak dvakrát se mi nezalíbil. Znám i jiné knižní hrdiny a ti mi přijdou více, ehmm, lidští? Neříkám, že to je chyba. Jeho "odlišnosti" ho tvoří takovým jakým je. V tomhle případě mi víc sedl Peeta nebo Percy.

Jiná frakce, jiný styl života. Máme pět frakcí - Odevzdanost, Sečtělost, Mírumilovnost, Neohroženost a Upřímnost. V každé frakcí platí jiná pravidla, dodržují se jiné tradice a dělají jiné věci. Pět odlišných způsobů žití složené do jednoho celku, do společnosti. Každý musí do jedné z pěti frakcí zapadnout anebo žít na ulici jako odpadlík. Všecko je systematicky vyřešeno, ale co má nějaký jedinec předpoklady do více frakcí? Je divergentní a ohrožuje frakční systém. Hrozně by mě zajímalo, jak autorka přišla s tímto nápadem. Je to fakt vychytané. Nenašel jsem žádnou mezírku, u které bych si říkal: "Aha, a co když se tohle... neshoduje s tamtím..". Je to všecko domyšlené a autorka si tím zasluhuje můj obdiv.

Podtrženo, sečteno: Veronica Roth dokázala vytvořit knihu, na kterou rád vzpomínám. Dokážu ji přiřadit k těm nejlepším. Opravdu by jste si ji měli přečíst, protože ten příběh je naprosto šokující.

 5/5

obálka+anotace: www.goodreads.com

obrázek1: www.weheartit.com
obrázek2. www.tumblr.com