úterý 18. listopadu 2014

Labyrint: Útěk: James Dashner


Název: Labyrint: Útěk
Orig. název: The Maze Runner
Díl: 1/4
Série: Labyrint
Autor: James Dashner
Počet stran: 360
Kniha na Goodreads

Anotace:

Všechno se změní...
Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná.
Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi.
Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění.
Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá.
Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začně připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.
"Jestli se nebojíš, nejsi člověk."

Už na první stránce jsem poznal, že má autor skvělý styl psaní. Hned po dokončení knihy se mi toto tvrzení potvrdilo. James Dashner mě ohromil. Psaní v er-formě jsem se vždy stranil, ale zde jsem ho uvítal. Četba byla nenáročná, oddychová. Kniha mě dokázala naladit do „Labyritové atmosféry“. Ocenil jsem použití slangových výrazů Placerů, které dodalo příběhu šťávu. Později jsem zjistil, že se mi slova samotná zažraly pod kůži a automaticky jsem je začal používat v běžném životě. Velké plus má u mě autor také za to, že akce rozhodně není málo. Nejvíc mě uzemnily napínavé konce kapitol. Kniha nás neustále něčím překvapuje, od samého začátku až po konec. Opravdu mě bavilo číst, třeba až do ranních hodin.

Preciznost a styl pro detail Dashnera lze vidět i na postavách, které jsem si oblíbil. Newt mi přišel jako starší bratr. Přátelskost a upřímnost z něj činí moji nejoblíbenější postavu. Bohužel tohle o Thomasovi říct nemůžu. Stále jsem se pokoušel se do něj vžít a pochopit ho, ale přesto mi přišel až příliš nevyměřený, nemastný, neslanný na to, abychom si rozuměli. Nevím jak to vysvětlit, jednoduše ho nemám rád. I když je v knize za "velkého hrdinu", i když mu všichni říkají, že je jeden z těch, co nemají strach, co nebrečí. Když si odmyslím zmatenost, smutek a občasný strach, nezbude mi z Thomase skoro nic, to mě vcelku mrzí. Každá mince má dvě strany- je pravda, že mi fakt lezlo na nervy, jak nikdo nechtěl Thomasovi nic vysvětlit. Pak se objevila Teresa. Pro všechny to byl velký šok, protože je první dívkou v Labyrintu. S Teresou žádný problém nemám. Optimistická, starostlivá a odvážná. Mám ji celkem rád. A postavy budu zakončovat Chuckem. Chuck je perfektní vyobrazení mladšího, otravného bratra. Občas mi ho bylo hodně líto, kvůli tomu jak se k němu ostatní chovali. 

Kniha zabodovala v první řadě s nápadem. Dnešní svět se dystopiemi jenom hemží, a proto je obtížné nalézt něco originálního. Podle mě je Labyrint úžasně provedený. Jenom mi vrtá hlavou, kde se vzalo místo jako kráva na tuhle obludnost. Při následném zjišťování a bádání, které mě provádělo celou dobu četby, se mi jen tajil dech. Tajemství skrývající se v uvnitř pro mě byly nepředvídatelná. Labyrintové dění  nás prakticky provází pouze prvním dílem, ale i tak se mi osvědčil. Když odbočím, tak se musím přiznat, že jsem si ani za Boha nemohl vybavit, jak by takový rmut mohl vypadat. Kovové pařáty, na nich různé pilky a sekáčky, ale stejně zvířecí tělo? Ale no tak :D

Před posledními stránkami jsem si řekl „Tak tahle kniha nemá snad žádnou chybu!“. Bohužel jsem to lehkomyslně zakřikl. Konec byl pro mě naprosto hektický a příliš uspěchaný. Chodba k Útesu se zdála být nekonečná. Hlavní hrdina jako by zpomalil čas a sledoval dění okolo sebe. Sekundové chvíle, které v tomhle případě trvají minuty. Chvílema jsem se chtěl vzdát a pasáž přeskočit. Pokusím se to napsat tak, abych Vám nic neprozradil. Po zlomovém okamžiku se čas rozjel až moc rychle na můj vkus. Možná je to mnou, možná knihou, ale něco jsem si musel přečíst dvakrát, aby mi to docvaklo. Cítím (snad až doteď) rozpolcení, které za sebou nechává spoustu otázek. Proto jsem vděčný za epilog, který mi situaci přibliž alespoň o kousíček a prozradil něco z druhé knihy.

Kniha mě velice příjemně překvapila, a proto ji zaslouženě řadím k nejlepším dystopiím, co jsem kdy četl. *potlesk*
5/5

9 komentářů:

  1. Skvělá recenze! :) Na knihu mám přibližně stejný názor, až na ten konec, mě se docela líbil až na to, že jsem dlouho po tom byla plá otázek a nedokázala jsem se začíst do jiné knihy. :D A ty slova, která tam používali jsem také pak hodně říkala i já sama, ale časem se to vytratilo. :D A ty rmutové no... Já jsem si je představovala jako hromadu nějakýho slizu (k čertu se zvířecím tělem :D) s těma vysunovacíma končetinama, ale ta představa je dost na hrubo no... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně ! :) Myslím, že názory k téhle knize se u nějakých jedinců zas tak moc nemění.

      Vymazat
  2. Já viděla jenom film, takže představu o rmutech mám celkem dobrou :D Je to dost nechutný a kovový a slizký. Asi tak :D

    /Takže tu recenzi jsi nakonec sepsal :)/

    Ale i film na mě působil hodně akčně a naopak, ten konec "Chodba k útesu" trval ve filmu krátce- bylo tam drama i napětí, ale nebylo to zdlouhavé. A Newt! :3 Ooo já ho miluju :D
    A taky byly v knížce dveře s nápisem Exit ? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak Zoye, film, že :D Už teď, kdy mi to píšeš se mi zdá o hodně jiný a to jsem ho ještě neviděl. Ne, žádné dveře s Exitem. Musíš si to za každou cenu přečíst.

      Vymazat
  3. Taky mě ten konec nechal zmatenou. Taky jsem se v tom moc nedokázala vyznat a bylo to matoucí.
    Narážka na vzhled rmutů mě velice pobavila, jelikož to mám úplně stejně. Nu což, blbá kombinace, která prostě nejde dohromady. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Troufnu si tvrdit, že asi všechny. Přesně, prostě člověk se může kousat, drápat, ale něco tak divnýho si představit prostě nemůže :D

      Vymazat
  4. Super recenze ty moje stříbro! :P Jsem ráda, že jsi zpátky a se skvělou formou a super recenzí. Labyrint jsem četla, ale to nejspíš víš a líbil se mi. Souhlasím s tím koncem, ten byl trochu uspěchaný a ten úplně konec jsem nepochopila Co má sakra ten epilog znamenat. Připomíná mi to něco jako Zůstaň se mnou :D Přesto je to ale opravdu skvělá kniha, takže s tebou souhlasím :3 A už se těším na další díl :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! :) Můžu s tebou jenom souhlasit, však ty víš ;)

      Vymazat
  5. Quantum Binary Signals

    Professional trading signals delivered to your cell phone every day.

    Start following our signals NOW and profit up to 270% per day.

    OdpovědětVymazat