Christoph Marz: Poslední čarodějka - Zpívající město

Název: Poslední čarodějka - Zpívající město
Orig. název: Das Geheimnis der singenden Stadt
Díl: 1/3
Série: Poslední čarodějka
Autor: Christoph Marz
Počet stránek: 248
Nakladatelství: Fragment
Kniha na Goodreads

Anotace:
V Barceloně žije u starého malíře map dívka Catalina, jejíž poklidný život náhle přeruší létající galeona Medúza, která do města přiveze zlověstné postavy s maskami harlekýnů. Ty kolem sebe šíří chlad a temnotu a mají jediný cíl: zmocnit se Cataliny. Catalina utíká a postupně vychází najevo, že není obyčejná dívka, ale že v ní dřímají strašlivé síly. Doufá, že se v Malfurii, tajemném místě uchovávajícím veškeré vědění pradávných čarodějnic, dozví celou pravdu o všem, co se kolem ní děje. Na světě znovu ožívají prastaré, již dávno zapomenuté
čarodějnické schopnosti.

Čtení pro mne bylo vcelku nezáživné, místy nudné, místy dobré. Ze začátku jsem myslel, že knihu přelouskám za jedno odpoledne, ale bohužel tomu tak nebylo. Nastávaly situace, kdy jsem knihu odkládal a je mi to docela líto, protože jsem do ni dával větší naděje. Největší výtku bych asi poznamenal u dobu trvání příběhu. Přijde mi až moc nereálné, aby děj proběhl během dvou dnů. To co se v jiné knize stane za týden, tady prostě za dva dny. Já osobně byl zmatený.

Poslední čarodějka rozhodně není obyčejná fantasy kniha. Autor si jako prostředí vybral Barcelonu, se kterou pojí úžasné létající galeony a strachem nahánějící harlekýni. Hlavní pointou jsou již zmiňovaní harlekýni, kteří do města přiletí a Catalinina dosud nepoužitá magie, která se v ní skrývá. Nápad se mi zalíbil a hodlám říci, že toto knihu činí originální. I když se mi mnohé nelíbilo, originalita se musí autorovi uznat. Čtení bylo nenáročné a oddychové. Nic zatěžujícího. Příběh je psaný v er-formě, takže máme možnost sledovat dění obou dvou mladých hrdinů.

V knize vystupují dva hlavní hrdinové Jordi a Catalina. Catalina je milé děvče, které se vyučuje u mistra malování map. Obdivuji ji za to, jak dokáže ve všech situacích zachovat chladnou hlavu. Jordi je nevinný chlapec, který musí leccos trpět od svého opilého tatíka; Strážce majáku, kterým se chlapec má také stát.
Autor podle mě udělal zásadní chybu v tom, že spároval Catalinu a Jordiho strašně rychle. Bylo to, jako když vám ujede vlak před očima. Myslím, že by láska mohla přijít až v druhém díle (který už vyšel!).

Na příběhu mi přijde divné, že nevíme kdy se přesně odehrává. V minulosti? V budoucnosti? Tato otázka je dost nejasná, protože se objevují novodobé pojmy jako například lednička. To navádí k současnosti, ale to se naopak neshoduje s ostatními prvky příběhu. Ulevilo by se mi, kdyby si věčně nemusel lámat hlavu nad touhle otázkou.

Nejhorší na všem bylo, že je příběh tak trochu předvídatelný. Už od začátku jsem věděl, co se stane. Proto jsem se u čtení nudil a většinou se nesoustředil. Zápletka se mi zdá moc jednoduchá na to, aby čtenáře dokázala plně zaujmout. To také pojednává o délce knize, která by se mohla místo tří rozdělit na jednu. Příběh by byl scelenější a zajímavější.

Jak už jste se mohli dočíst v anotaci, příběh se odehrává v Barceloně. To příběhu dalo tajemný opar. Autor použil hodně španělských výrazů. Co si budeme povídat, španělština je krásný a těžký jazyk. Každopádně za použití španělských názvů autora oceňuji.

Knihu bych doporučil mladším čtenářům ve věku dvanácti let. Takže pokud máte mladší sestřičku nebo brášku, tak skálopevně věřím, že je kniha bude bavit a že si ji užijí.

Můj názor je takový, že kniha ani nenadchne, ani neurazí. Poslední čarodějku jsem vyhlížel už delší dobu a i přes většinou negativní recenze jsem se pustil do její četby. Bohužel jsem knihu zakončoval docela zklamaný, protože jsem jednoduše očekával víc.

2/5

Za recenzní výtisk bych chtěl srdečně poděkovat nakladatelství Fragment!