Selekce: Keira Cass

Název: Selekce
Orig. název: The Selection
Díl: 1/3
Série: Selekce
Autor: Kiera Cass
Nakladatelství: Cooboo
Kniha na Goodreads

Anotace:
Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona.
Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu.
Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala – a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit.

Mladá autorka Kiera Cassová se pustila do nelehkého úkolu, jímž je napsat skvělou dystopickou knihu, která by měla přilákat a přinést svým čtenářům uspokojivý čtenářský požitek. A povedlo se? Já si troufnu tvrdit, že ano. Kiera si získala moji pozornost, už tím, jak knihu započala. Už na první stránce jsem zjistil, že autorka píše velmi čtivým a svižným stylem, díky jemuž se kniha čte prakticky sama. Se Selekcí mám velmi dobrou zkušenost a to tím, že se řadí k jedním z knih, co jsem měl přečtené za co nejkratší dobu. I autorky popisování a vyjadřování se mi též líbilo.

Bohužel se musím přiznat, že jsem celou dobu četby knihu srovnával Selekci s  Hunger games, jímž je velice podobná. Mladá hrdinka trefně pojmenovaná America, bydlí společně se svou rodinou, kterou musí uživit a starat se oni, v zemi po někdejší Americe - Illeá. Tato země se dělí na kasty, kde jest první kasta, První, ta nejlepší (myšleno tak, že zde lidé netrpí hladem ani nouzí po luxusu) a osmá kasta ta nejhorší. Mladá a hlavně talentovaná America se nechá přemluvit k tomu, aby se přihlásila do prestižní televizní soutěže pro mladé dívky, do Selekce. 35 dívek z celé Illey má možnost strávit nějaký ten čas v královském paláci, ve společnosti královské rodiny- prince Maxona, královny a krále- a samozřejmě veškerých pracovníků. Vím, že nejsem první, snad ani ne poslední, kdo to uvedl, ale pointou je, že to ve většině případech vyzní tak, jako by jste knihu hodnotili negativně. Kupodivu k tomu mám vztah velice zvláštní. Celou dobu jsem si jakousi pomyslnou sounáležitost s Hunger games uvědomoval, ale vůbec mi to nevadilo. Právě že naopak. Jelikož mám Hunger games tuze rád, tak mě to bavilo "číst znovu" v jiném, velice dobrém, podání. Tak jasně, možná to bude v druhém díle jiné, možná mi prostě ten dějový svět připadá stejný, ale věci se můžou vyvíjet jinak.

Systém kast je kupodivu docela neférový vůči jeho obyvatelům. Když se někdo narodí v rodině Šestých, což jsou například sochaři, malíři nebo zpěváci, ale přesto by ten daný člověk měl talent na něco jiného nebo by chtěl dělat něco jiného, nedá se s tím nic dělat. Já osobně bych se z toho zbláznil. Takhle se vlastně omezuje jakákoli uzda lidské fantazie a platí tak zlaté pravidlo, že když něco člověka nebaví, tak to nedělá dobře. Z toho se dá lehce vydedukovat, že je to značná ztráta i pro Illeu.

Hlavní hrdinka může za to, že jsem se chytal za hlavu a bál se, co bude dál. Její charakter je tvořen z drtivé většiny kontraproduktivní paličatostí, se kterou občas dokázala obrátit celou situaci na ruby. Ze začátku na mě působila velice drsně, velice rázně. Průběhem děje jsem ale přišel na svatou, už dávno prokázalou pravdu, že pod tvrdou slupkou  bývá to nejjemnější jádro. America mě přesvědčila a později na mě udělala dojem svoji férovostí a způsobem, jakým vnímala svět - všichni jsme si rovni, nezáleží na jaké úrovni jsme. Nevyřazuje z ní tak soutěživost a to je vlastnost, které se cení. Pro mě byla nejvíc dojemná chvíle, když (nechci nic vyspoilerovat) i v těch nejhorších situacích pomáhala sociálně nižším, de facto těm, co pocházeli z nižších kast. V Selekci se America Singersonová snažila nevyhrát, respektive se nechovat jako ta nejušlechtilejší princezna. Tudíž byla naprosto přirozená a to ji myslím udělalo skvělou pověst.

America se ocitla v typické situaci, kterou já rád nazývám dívka na rozcestí. Už dva roky vedla spokojený vztah s Aspenem, jehož vyhlídky nejsou moc dobré, jelikož je Šestý. To ale z pohledu Americy nehraje absolutně žádnou roli a proto Aspena miluje a on ji. Jelikož je America Pátá a může si toho více dovolit, pomáhá Aspenovi tím, že mu občas dá pár zbytků od večeře anebo když má tu možnost, uvaří mu. Naprosto jsem chápal Aspena, jenž tuhle péči musel odmítnout, protože to chtěl být on, kdo by se staral o jeho dívku, ne ona o něj. Asi už sami tušíte, co bude následovat. Poté, co se America dostane do paláce, setkává se s princem Maxonem, teoreticky hlavní výhrou Selekce. Ze začátku měla vůči němu velice jednotvárný názor - že se zdá být prkenný, nudný. Jsem mile rád, že se později začali sbližovat a měnit na sebe názory. Ke konci knihy se mi opravdu ulevilo, protože si hlavní hrdinka uvědomila, co vše je v sázce a alespoň trochu zmoudřila. Možná teď uvažujete nad tím, že si knihu nechte přečíst kvůli tomu "románku". Můžu vás ujistit, že jsem viděl mnohem více zastrašující případy a že je zde ten "románek" prakticky bokem.

Hlavní hrdinka se živí tím, že zpívá nebo hraje hudení nástroj. Podle mě je to naprosto obdivuhodné a nechápu, proč autorka v knize nedala hudbě více místa. Sakra, vždyť měla America v paláci ve svém pokoji klavír. Myslím, že kdyby sem tam párkrát zahrála, nikomu by to neuškodilo. Dějová linie by byla více odlehčená a oživená. Mě by opravdu moc zajímalo, jaká asi bude hudba budoucnosti, přibližněji klavírní hudba. Abych nezapomínal také na ostatní nástroje, pak tuším Mer uměla hrát na housle.

35 DÍVEK . 1 PRINC. ŽIVOTNÍ ŠANCE

Konec je typický příklad všech klidných konců, které mám tak v oblibě. Neskončilo to ani moc otevřeně, ani moc uzavřeně. Moc se těším na druhý díl, který vyjde v dubnu 2015, takže ještě tři měsíce a pak si můžeme jít koupit Elitu s krásnou červenou obálkou. Potom následuje třetí a poslední díl První (nepočítám ty různé novely), který by měl vyjít v záři roku 2015.

A když už jsem u těch obálek, myslím, že bych mohl ještě něco písnout. Ta obálka musí trknout každého, kdo ji jen vidí, jak už na internetu, tak v knihkupectví. Grafici to krásně vymysleli. Koukal jsem se, jak se takovéhle obálky fotí a vůbec celé zpracovávají. Je to docela zajímavé. Na video se můžete podívat zde. Věděli jste, že ty krásné azurové šaty jsou ve skutečnosti takové vybledlé, šedofialové? Na azurové byly změněné v Photoshopu. To je z trochu jiného soudku. Prostě ty šaty, zrcadla a odlesky působí kouzelně a vystihují celou Selekci. Ta obálka prostě mluví za vše.


Přikláním se k tomu, abych knihu zhodnotil kladně. Navzdory tomu, že kniha není postavená na nejoriginálnějších základech, se jedná o velmi propracovaný a kvalitní příběh, který jsem si rázem oblíbil. Byl jsem překvapený, jak moc mě bavilo číst knihu, která se odehrává v paláci a je spíš laděná pro dívky. Ze začátku jsem myslel, že půjde o klasický příběh s docela obyčejnou dívkou, která jednoho dne najde svého prince. Autorka ale zasadila několik zásadních zápletech do pozadí, takže myslím, že se budou další knihy ze série pěkně rozvíjet.

Mé hodnocení:

5/5